Asi nemá cenu polemizovat se zdůvodněním postaveným na mylných předpokladech hraničících se lží, ale přeci jen bych rád poukázal na nesrovnalosti ve stati Zdůvodnění stavby
 
    Kdyby se celá úvodní stať měla konfrontovat s historickými souvislostmi, pak by tento text vyzněl jako snůška novodobých výroků, zkreslující obraz doby, ve které se nové Lidice stavěly a následně vybudoval i Růžový sad přátelství a míru a vystavělo muzeum s areálem glorietu, nádvořím a tribunou.

 

    Zkusme rozebrat význam jednotlivých souvětí první části článku Architektonický návrh kostela
„Tak se také stalo, že ve znovu zbudované vsi byl kromě nezbytné infrastruktury  postaven například i kulturní dům a nikoliv kostel, svědectví jeho dávné  minulosti a kulturní tradice a integrity“

    Otázka: kým byla kulturní tradice a integrita přerušena? Odpověď: německým nacismem.
    Výstavba nových Lidic byla sice brána, jako jedno velké vítězství mezinárodní solidarity nad zrůdným nacismem i fašismem ale jen velmi těžko bychom podezírali Dr. Barnetta Strosse, že heslem "Lidice shall Live!" míní vystavět nové Lidice s jiným než hluboce lidským záměrem.
 
    Autor zdůvodnění stavby mylně předpokládá, že když nebyl vystavěn v nových Lidicích kostel, pak nebyla rehabilitace místa nikdy dokončena.  Jenomže v tom případě ale zapomíná na ostatní důležité stavby.  Příkladně škola nebyla vystavěna vůbec.
    O jakou rehabilitaci se jedná, vůči čemu. Vůči nacismu?, nebo vůči poválečné politické orientaci? To z textu zdůvodnění není vůbec jasné. Otázkou zůstává, kdo stanovil, co se bude a co nebude v nových Lidicích stavět.

    Opět se dostáváme k odlišnému přístupu tehdejší akademické obce architektů, která řešení výstavby nových Lidic navrhovala a přístupu Lidických žen.
    Namísto kostela kulturní dům. To bylo pro Lidické ženy přijatelné řešení. Nikoliv nedostatek, nebo nedokončená rehabilitace  Ztrátu víry v boha vyjádřily Lidické ženy v poválečném období zcela jasně a jednoznačně.
Neexistuje takové hlasování, v němž by se pro stavbu kostela rozhodly.
    Nelze jim podsouvat jiný neadekvátní úmysl, když tu evidentně nebyl. Naopak, je nutné zachovat jejich přání. Myslím, že málokdo ví, že o výstavbě nových Lidic rozhodovaly právě také Lidické ženy.

    Pokud by existoval zápis ze schůze Lidických žen, ve kterém by bylo jasně vyjádřeno stanovisko, že kostel chtěly postavit, už by v Lidicích dávno stál. Výmluva na politickou situaci je pouhou  spekulací s míněním našich předků.
 
    Jestliže se nynější obec rozhodne vystavět kostel, nechť se staví, ale s docela jiným zdůvodněním.

    Škola nebyla po válce vystavěna. Zela by prázdnotou a ty ženy, které o svoje děti přišly a další už mít nemohly by to těžce nesly. Rovněž kostel se nestavěl z důvodu, že by zel prázdnotou. K témuž závěru dospěl autor "Zdůvodnění stavby" v první  části dalšího souvětí.  Další rozebírané souvětí má první část pravdivou a o druhé by se dalo s úspěchem pochybovat. Je
v textu podtržena (na webu červeně.)
 
    „Návštěvníci, kteří hledají po střetu s otázkami minulosti kontemplaci takové místo nenacházejí.“

    Návštěvníci, kteří hledají po střetu s otázkami minulosti kontemplaci takové místo mají.  V ekumenické kapli v Oáze. Prostor pro bohoslužbu, je zde garantován celým sálem (cca 100 osob), o který se kaple může v případě potřeby rozšířit.
Společenský sál je totiž ve své podstatě rovněž vybaven liturgickými artefakty.  Od stropu je zavěšen nepřehlédnutelný lustr ve tvaru trnové koruny a hořejší okna jsou osazeny mřížemi připomínajícími lidický kříž s trnovou korunou. Sluneční paprsky prostupující okny vytvářejí na protějších stěnách stíny ve tvaru křížků s trnovou korunou kopírující kříž u společného hrobu Lidických mužů.
    Takže tvrzení, že zde ekumenický prostor návštěvníci nenacházejí svědčí spíše o tom, že autor zdůvodnění o ekumenické kapli v Oáze vůbec neví.  Také je s podivem, že ho na tento fakt ředitel PL zřejmě neupozornil. To by ale nesměl výstavbu kostel zjevně podporovat.

    Co se skrývá za stavbou kostela?, když se autor uchyluje k nelogickým vývodům a polopravdám, které postupně vrství do připravené formace, která přirozeně vyvolává dojem, že se stavět má a že se jen na kostel jaksi z politických důvodů zapomnělo, jinak řečeno, že by byl vlastně přínosem pro z lágru navrátivší se ženy.

    Argumentem, že "kostelík, bude místem duchovního završení a snad i možného smíření" autor nevysvětluje kdo by se měl s kým smířit.
    Předpokládá, duchovní završení v čem?
    Převážná většina lidických žen tu již není. Odcházely více, či méně smířeny s osudem a bez víry, alespoň v mém okolí tomu tak bylo. O jakém duchovním završení a snad i možném  smíření autorovi jde?
 
    Opět narážíme na nezodpovězené otázky plynoucí z rozboru zdůvodnění.  Narážíme hlavně na neznalost minulosti i současnosti lidického prostředí. Pokud nebude vedení PL s obcí diskutovat důležitá rozhodnutí, nedozví se že neví a chybuje.

    Zdá se, že takové chování vedení PL je už téměř chronické.
    Vzpomeňme jen na ostudnou internetovou reklamu, nebo na inscenaci
adventního koncertu u společného hrobu, nebo na cenu, za odsouzenou reklamu, kterou vedení PL veřejně přijalo, ačkoliv existovaly signály, že to je opět pro občany  obce a pozůstalé tristní a urážející.
Stačilo se zmínit předem a pár lidických by dokázalo poradit co se nehodí.  Ale stejně když po spuštění reklamy interpelovali i členové výboru ZO ČSBS aby reklama byla okamžitě stažena  nebyli vedením PL vyslyšeni a reklama běžela dále.

    Hlas lidu je mocný, ale musí mu také někdo naslouchat!